Helena Vondráčková - Jakobynic

Kdopak ví, kde ta láska, kde je k mání?

Kdopak ví, odkud vůbec přilétá?

V obchodních v domech těžko se jen shání.

Nemůžeš užívat ji v tabletách.

Jako dřív přesto láska bude vládnout,

stiskne nás přesně, kdy si umíní.

Per se s ní, stejně šanci nemáš žádnou.

Všichni jsou takhle malí proti ní.

To přijde jakobynic

a náhle v tom lítáš

a svět je nádherný, růžový, béžový.

To přijde jakobynic,

když s tím nepočítáš.

Sen mírně bláhový,

kde vzal se, ó, kdo ví?

A láska jakobynic tě zas uloví.

Že se vzdáš navždy lásky, nevyprávěj.

Podlehnou mladiství i dospělí.

Pokud tvé srdce není jedna závěj,

netušíš, co se zítra schumelí.

To přijde jakobynic

a náhle v tom lítáš.

A svět je nádherný, růžový, béžový.

To přijde jakobynic,

když s tím nepočítáš.

Sen mírně bláhový,

kde vzal se, ó, kdo ví?

A láska jakobynic tě zas uloví.