Pár nahých dnů,
větrná pláž
k spáleným zádům,
to náleží
k pobřeží
i s ním.
Pár nahých dnů,
čas, co byl náš,
podléhá řádům.
Konečný,
netečný
je, vím.
Říkám si, Hani, Hani, Hani,
patří k tvému létu,
zmizí s bronzem z myšlení.
Zas jantar slíbí všem blondýnám.
Změní se, Hani, Hani, Hani, Hani,
v pouhou siluetu,
nové dívky odmění.
Hani, Hani, nebuď jak malinká.
Já odjíždím
a v dlani mám
kamínek s dírkou.
Hrad pískový
hotový
je, vím.
Já odjíždím.
Že se teď zdám
jak spadlé pírko,
loučení
nezmění,
co s tím.
Říkám si, Hani, Hani, Hani,
patří k tvému létu,
zmizí s bronzem z myšlení.
Zas jantar slíbí všem blondýnám.
Změní se, Hani, Hani, Hani, Hani,
v pouhou siluetu,
nové dívky odmění.
Hani, Hani, nebuď jak malinká.
Říkám si, Hani, Hani, Hani, Hani,
patří k tvému létu,
zmizí s bronzem z myšlení.
Zas jantar slíbí všem blondýnám.
Změní se, Hani, Hani, Hani, Hani,
v pouhou siluetu,
nové dívky odmění.
Hani, Hani, ach, nebuď jak malinká.