Hands Bloody [Czech translation]

Vybledl jsem skrz na skrz, ale zlato

nedovolím, aby mě strhla řeka.

Nikdy jsem neřekl sbohem,

ale možná je na to už moc pozdě, lásko.

Utíkám od sebevraždy,

ruce krvavé, ale já...

Viděl jsem klesat mraky,

topil se v plamenech a snažil se utéct

od reality hledáním lepšího života.

A teď se dívej

a řekni mi, co vidíš?

Je to zlomený člověk, neunese strach ze společnosti.

Nebude stát, nemůže přijmout tu faleš okolo.

A bojí se o přežití, zděšeně se na mě dívá

a křičí o pomoc.

Běží ven ze třídy a je znovu na dně.

Vyhazován z dohledu.

Je tu napětí a šíří se.

Je to prokletí, zastav to, prosím tě.

Moje ruce jsou těžké.

Pálí, jak biju do zdi.

Pomyšlení na útěk mi dává sílu jít dál.

Tak půjdu.

Nechám své srdce tobě.

Prosím, věz, že nenávidím se za to, co jsem musel udělat.

Vybledl jsem skrz na skrz, ale zlato

nedovolím, aby mě strhla řeka.

Nikdy jsem neřekl sbohem,

ale možná je na to už moc pozdě, lásko.

Utíkám od sebevraždy,

ruce krvavé, ale dávalo mi to pocit, že jsem naživu.

Tak jsem běžel, snažil se, co jsem mohl a vyhraju.

Cítím to a když jsem byl volný, osvobozen od nenávisti,

myšlenka mi dává smysl.

Nutí mě nechtít prohrát.

A bez ní jsem ztracen a tím dál od tebe.

Teď se vidím, teď vidím skrz ty lži.

Vyhýbej se prázdných slovům, dělej věci srdcem.

A slyším ten zvuk, jak opouštím tohle město,

zamčený v kleci celé roky, vybojoval jsem si cestu ven.

A snáším se dolů na nebe zapadajícího slunce,

volný od všednosti, cítím se živý.

Každý den, co jsem odešel, myslím na všechny,

co jsem opustil, abych sám mohl jít dál.

Vybledl jsem skrz na skrz, ale zlato,

nedovolím, aby mě strhla řeka.

Nikdy jsem neřekl sbohem,

ale možná je na to už moc pozdě, lásko.

Utíkám od sebevraždy,

ruce krvavé, ale dávalo mi to pocit, že jsem naživu.

Jednoho dne se vrátím.

Přijdu zpátky domů, kde je i moje srdce.

A když stíny už budou pryč,

naděje bude zářit dál.

Teď nech oheň zesílit

a změň strach v dým.

Aby posílil i mě.

A tak pochoduji.

Pochoduji proti moři bolesti.

A až mě uvidíš přicházet, budu vítězem.

A mrzí mě, jestli jsem tě nechal za sebou.

Ale setkáme se znovu v lepším světě, lepším životě.

Vybledl jsem skrz na skrz, ale zlato,

nedovolím, aby mě strhla řeka.

Nikdy jsem neřekl sbohem,

ale možná je na to už moc pozdě, lásko.

Utíkám od sebevraždy,

ruce krvavé, ale dalas mi pocit, že jsem naživu.