Jestlipak někdy někdo viděl,
jak z nebe padá hvězda?
Mě napadlo : nebe pláče,
a ona - slza jeho.
Půjdeš tam, kde slunce zapadá,
spatříš stín noci,
a pod nebem - tím, co pláče,
a pod nebem - tím, co pláče,
já uslyším tvůj hlas.
Já - á -á...
Zůstaly na nebi,
ty slzičky a navždy už
budou je lidé hledat,
jako hledali jsme já a ty.
Mnoho z nich se najde.
Uprostřed nich bude ta moje.
Jen nebe pláče dál,
jedna slza ještě spadne a
já uslyším tvůj hlas.
Já - á -á...
Já uslyším tvůj hlas.
Já - á -á...