[Skladba x2 s odlišnou závěrečnou slokou]
Sem pojďte blíž lidé, dny i týdny jdou
A mraky se toulaj a vlny se dmou
A spustí se déšť na čtyřicet dní
Prší a záchrany není
Musíš plavat, nebo skončíš jak těžký kamení
Každý ví - časy se mění.
Jsi básník a píšeš o tajemství snů
A vidíš tak dál až do konce snů
Bydlíš v propasti slov a na poušti vět
Znáš podstatu lidského dění
Jednou jsi ztracen, zítra patří ti svět
Každý ví - časy se mění.
Jsi politik, jsi státník, jsi císař a stát
Víš, kolik je zemí tak tolik je vlád
A kolik je států, tak tolik je měn
A peníze znamenají jmění
Ten, kdo je má, může být zítra okraden
Každý ví - časy se mění.
Tátové a mámy, přistupte blíž
Jsme vaše děti a s dětmi je kříž
Zlobíme od mala a nechceme jít spát
Teď ke spaní vhodná chvíle není
Je za pět minut dvanáct a čas nechce stát
Každý ví - časy se mění.
[První skladba - Poslední sloka nahrávky, která tehdy nemohla být vydána (přebásněný text Boba Dylana):]
1. Vlak nám ujíždí, možná poslední,
kdo zůstal stát, bude sám do konce dní.
Vždyť dnešní den zítra bude včerejší
a letos přesně za rok bude vloni.
Kdo nyní je první, ten bude poslední,
každý ví - časy se mění.
[Konec druhé skladby - Poslední sloka tehdy vydané nahrávky (nově napsaný text):]
2. Jsme mouchy, nic víc a pavouk je čas
Ten do sítě vteřin teď polapil nás
Je jemná jak mech a tenká jak vlas
A nikde z ní úniku není
Do denního spěchu zní přísloví hlas
Každý ví - časy se mění.