Zlatavá hněď podobná slunci,
uléhává mě s mými pochyby v hrsti,
během celé noci,
netřeba se bíti,
není depky se zlatavou hnědí.
Pokaždé jak naposledy,
na jejím korábu přivázan ke stěžni,
to dalekých zemí,
mé ruce si vezmi,
není depky se zlatavou hnědí.
Zlatavá hněď jemným pokušitelem
celé věky míří k západu,
z dalekých krajů,
zůstává na den,
není depky se zlatavou hnědí.
Není depky
se zlatavou hnědí.
Není depky
se zlatavou hnědí.