Bylo léto, šel jsem do Sinjâru
jako fíkovník na břehu řeky
uviděl jsem mladou dívku
byla podrážděná.
řekl jsem jí: čí jsi děvče?
z jakého jste rodu?
z jakého sadu jste kvítek?
nad čí hlavami jste narcisem?
- Chlapče, jsem Kurdistánka
jsem touhou Kurdů
jsem milovníkem lvů
dostala jsem se do ruk hlupáků.
Šel jsem, až jsem došel do Diyarbakiru (Amed)
do toho místa, stařešin i sněhu
kvůli jejímu bědování jsem přišel
byla raněná, krvácela
řekl jsem: čí jste koroptev?
proč jsi ve sněhu?
kdo tě ranil?
kvůli komu krvácíš?
- jsem hlasem Sheikha Saidova
jsem Murid v Kurdistánu
jsem sama, a nemám nic
padla jsem do ruk nepřátel.
Vyšel jsem si na procházku do Mahabadu
jsem jako strom, opadalo mi listí
stromy jsou v rukách dětí
svírali mně jako hračku
řekl jsem: vy, co jste za strom?
jste, jako by vás ubožáci této země.
vyvlekli do ulic.
a přelomily vejpůl.
- chlapče, bylal jsem stromem s vlajkou
byla jsem uprostřed místa Tshartshirinho
byla jsem Kaaba Kurdů.
dopadla jsem jako zbabělec.
Přišel podzim, došel jsem na západ. (Rojava)
na rovnících poblíž řek
jsem zahlédl krásnou dívku
stala se jádrem v mém srdci.
řekl jsem: čí děvče jste?
čí nádhera i milovanou jste?
čí jste jaro?
z kterých dolin jste déšť?
- chlapče, jsem Qamishli
jsem milovanou zemi Shejka
jsem hostem mých vlastních zemí.
dostala jsem se do rukou tyranů.