Nejprve ze všeho, co pro mě bylo
Největší z tohoto světa
Jsem byl, cokoliv jsi řekla
Ale daruji ti i tyto smíchy
Druhý, s kým se zkoušíme podělit
Krátký okamžik, co je život
A třetí, s kým žiji v zříceninách
Ticha, co zavírá můj hlas
Co nemůžu pochopit je, že ses teď vrátila,
Abys mi zaslíbila celý život ale po tvém…
V jaké chvíli mé dlouhé chůze,
Jsme se ztratili?
Pravda je, že jsem tvrdá osoba, ale
Byl jsem pro tebe jen hlubokým,
to je také, že jsem si to získal, abys byla se mnou,
Byl jsem nejzmatenější…
Snažíš se existovat,
když vesmír mi odpustí
A držím tě v tajnosti,
Když nechci poslouchat jinou píseň (bolero)
Co nemůžu pochopit je, že ses teď vrátila,
Abys mi zaslíbila celý život ale po tvém…
V jaké chvíli mé dlouhé chůze,
Jsme se ztratili?
Hledal jsem tě v modrých a předních bouřích
A teď nevím, zda si existovala nebo jestli si byla sen, jehož jsem měl
Ale jsou lidé, na něž nemůžeš nikdy zapomenout
Bez ohledu na to, co se stane…
Rčení objevuje rozdíly mezi námi…
Dnes najisto není nic
A jak potrvá láska, jež trvala…
To nemůže být pravda, že stále zapomínám
Hledal jsem tě mezi mraky a předními bouřemi
A teď nevím, zda si existovala nebo jestli si byla sen, jehož jsem měl
Ale jsou lidé, na něž nemůžeš nikdy zapomenout
Bez ohledu na to, co se stane…
To nemůže být pravda, zda jsem na tebe už zapomněl
Už tě nehledám mezi modrými ani předními bouřemi
Už mě nezajímá, jestli jsi mě milovala
Protože v mém snu jsem tě měl
Nic víc, jsou lidi, na něž nikdy nezapomeneš
Bez ohledu na to, co se stane…