Ó – na konci příběhu
se kluk utápí v plamenech
Ó – proč bych se měl znepokojovat?
Já přece vím, že se mohu změnit
Je to jako špatný sen
Vidím Tě v jejích očích
Pokaždé, když se Tě dotknu, kousek mě umírá
Vím, že je to všechno špatné
Jak jsem se mohl stát tak podlým člověkem?
Uprostřed noci
vstupuješ do mé ložnice
Dostáváš se mi do hlavy
Vplížíš se mi do postele
A ona tam tvrdě spí
Tak nevinná a líbezná
Vím, že je to všechno špatné
Tak proč dělám, to, co dělám?
Nikdy jsem nechtěl být nelidský
Jak mám začít den bez Tebe?
Chci slyšet nový zvuk
Chci začít od znova
Ó – na konci příběhu
se kluk utápí v plamenech
Ó – proč bych se měl znepokojovat?
Já přece vím, že se mohu změnit
Ovládla jsi mě
Potřebuji Tě, snažně prosím
Cítím vinu za to,
že zůstala viset někde mezi
skutečností, snem, pravdou, lží
Mezi tím dobrým a odporným
Ale ta hanba na mě míří jako zbraň
Přeji si, abych mohl utéct,
ale není kam
A všechny tyto trpké lži
nelze nikdy vrátit zpět
Nemohu se jí podívat do očí
A udělám cokoli, abych tam byl
Chci Tě dostat ze své hlavy