Našla jsem hrob,
oprášla tvář,
cítila jsem tvé světlo
a vzpomínám si, proč mi připadá tohle místo známé.
Našla jsem ptáčka,
který zrovna zavíral oči
naposled.
A zajímalo by mě, jestli se mu zdálo to, co mně.
I přesto, jak to bolí,
není to nádherné?
Tak běž dál a odpoutej se od svých křídel.
Následuj své srdce, dokud krvácí,
protože se řítíme ke konci toho snu.
Nebojím se.
Protlačila jsem se bolestí
a jsem v jednom ohni.
Pamatuji si, jak se znovu nadechnout.
I přesto, jak to bolí,
není to nádherné?
Tak běž dál a odpoutej se od svých křídel.
Následuj své srdce, dokud krvácí,
protože se řítíme ke konci toho snu.
Proč se musíme nejdřív rozložit, abychom pochopili, jak se létá?
Najdu způsob
i bez křídel.
Následuji své srdce,
dokud krvácí,
protože se řítíme ke konci toho snu.
Následuj své srdce,
dokud krvácí,
protože jsme přišli na konec toho snu.