Jako květ na začátku zimy
a jako oheň v ledovém větru,
jako panenka, kterou už nikdo nemá rád,
takhle se cítím některé dny.
Potom vidím mraky, které jsou nad námi,
a slyším křik ptáků ve větru.
Zpívám ze strachu před temnotou písně
a doufám, že se nic nestane.
Trochu míru, trochu slunce
na této zemi, na které žijeme.
Trochu míru, trochu radosti,
trochu tepla si přeji.
Trochu míru, trochu snů
aby lidé tak často neplakali.
Trochu míru, trochu lásky,
abych už nikdy víc neztrácela naději.
Vím, že moje písně mnoho nezmění.
Jsem jen dívka, která říká to, co cítí.
Sama jsem bezmocná, pták ve větru,
která cítí, že bouře začíná.
Trochu míru, trochu slunce
na této zemi, na které žijeme.
Trochu míru, trochu radosti,
trochu tepla si přeji.
Trochu míru, trochu snů
aby lidé tak často neplakali.
Trochu míru, trochu lásky,
abych už nikdy víc neztrácela naději.
Zpívej se mnou krátkou píseň,
ve které je mír na celém světě.
Zpívej se mnou krátkou píseň,
ve které je mír na celém světě.