Rozmlácenou cestou plazí se mlha,
ze severu fičí chladný vítr.
Na prahu domu stojí člověk,
oči zavřel, ale duše nespí.
Na rukou stopy minulých dnů,
tvář utrmácená smutkem.
Když se kolem vítr na chvíli utišil,
potom mohl člověk zaslechnout.
Hej - hej, naše zvony
dnes zazněly.
Hej - hej, hej - hej,
celá země naslouchá.
Hej - hej, naše zvony
dnes probudily,
hej - hej, hej - hej,
vůle nemluvňátko.
Ty malé nemluvňátko, nespi,
Pohlédni na celičký široký svět,
šťastný v něm budeš - řekl člověk
a pozvedl hlavu vysoko do nebes.
Hej - hej, naše zvony
dnes zazněly.
Hej - hej, hej - hej,
až se země zachvívá.
Hej - hej, naše zvony
dnes probudily,
hej - hej, hej - hej,
vůle nemluvňátko.