Dursun Zaman [Czech translation]

Slunce, které vychází každé ráno

Jednoho dne přestalo vycházet

Její ruce se vytratily z mých

Jako vyhasínající hvězda

Její oči, které zářily, když se usmála

Se naplnily slzami

Tak neplač, stejně tě neuslyší

Jendou je, jednou není

Když odešla, všechny barvy

Se změnily v černou

Tak se netrap a pochop už

Že třeba našla klid a mír

Žádáš, aby se zastavil čas

Ale život není hra

I když tomu nebudeš věřit, tak všechno má svůj konec

Navzdory všemu

Slunce, které vychází každé ráno

Jednoho dne přestalo vycházet

Její ruce se vytratily z mých

Jako vyhasínající hvězda

Její oči, které zářily, když se usmála

Se naplnily slzami

Tak neplač, stejně tě neuslyší

Jendou je, jednou není

Když odešla, všechny barvy

Se změnily v černou

Tak se netrap a pochop už

Že třeba našla klid a mír

Žádáš, aby se zastavil čas

Ale život není hra

I když tomu nebudeš věřit, tak všechno má svůj konec

Navzdory všemu

Žádáš, aby tě slyšela, aby se vrátila

Ale život není hra

Pochop, že to už nespravíš

Nikdy už se neprobouzej, navzdory rokům