Na tvých rukách usnu a neprobudím se,
pamatuji si jak, znám to nazpaměť.
A pokaždé, když přichází lež -
odcházím a přeměním se v déšť.
Celou noc. Tu spíš, tu nespíš.
I ty hvězdy jsou na nic, promiňte, hvězdy.
Raději se na nic neptat,
mám dost vzduchu i sil.
Umíral, neprosil.
A já se dívám do tvých očí,
a já chci zůstat v nich,
v těch chladných, ne mých.
Na tvých rukách usnu a neprobudím se,
pamatuji si jak, znám to nazpaměť.
a pokaždé, když přichází lež -
odcházím a přeměním se v déšť.