Домой [Domoy] [Czech translation]

Jako vždy jsem štěstí měl,

můj vlak si kupředu uháněl.

Já zůstal, zůstal jsem sám,

Poplakat si - zbytečná námaha.

Podivný nádražní lid,

bude čekat do rána,

ve shonu obrazů cest.

A já dojdu, dojdu, dojdu, dojdu

i přes podzimní kaluže i po ledu,

i přes kameny, domů, domů, domů,

Já dojdu domů, domů, dojdu domů,

dojdu, dojdu domů,

dojdu, dojdu domů!

Domů!

Domů!

Domů!

A vlak odvezl zavazadla,

roky mé nebyly zvláštní,

já je promarnil, ale sebe nezměnil.

kolem dokola či úžinou -

ať už jsem doma, doma

ty pochopíš,

jestli noc o mě, o mě vše vypoví.

A já dojdu, dojdu, dojdu, dojdu

i přes podzimní kaluže i po ledu,

i přes kameny, domů, domů, domů,

Já dojdu domů, domů, dojdu domů,

dojdu, dojdu domů,

dojdu, dojdu domů!

Domů!.....