Měsíc couvá -
tak to bývá,
jdu se stříhat,
mně zabíjí,
z "emky" střílí,
do levého svalu,
ale nezasáhnou,
to se také stává,
sedřené hledí,
a já usmívám se,
žiju, tak nezestárnu
o celých čtrnáct let...
Na shledanou, moje milé město,
málem jsem skončila
v tvé černé kronice.
Naděje - nejnudnější příčina,
nám stačí tak málo,
pro nás dva.
Všechny hvězdy pohasly,
dočista z mrazů,
všechny se setměly,
Seschly ty růže,
co vyvolaly mé slzy,
a mám toho už plné zuby.
Nepotřebná proza,
kvůli mrazu,
bude-li bílý?
a já usmívám se,
žiju, tak snažím se,
vlasy mám celé...
Na shledanou, moje milé město,
málem jsem skončila
v tvé černé kronice.
Naděje - nejnudnější příčina,
nám stačí tak málo,
pro nás dva.
Na shledanou, moje milé město,
málem jsem skončila
v tvé černé kronice.
Naděje - nejnudnější příčina,
Jsem vyčerpaná abych,
myslela na nás...
Na shledanou, moje milé město,
málem jsem skončila
v tvé černé kronice.
Na shledanou!