Jel krajem divný kníže a chrpy povadly,
když z prstů koval mříže a z paží zábradlí,
( : on z vlasů pletl dráty, měl kasematy z dlaní
a hadry za brokáty, zlá slova místo zbraní. : )
Kam šlápl vyrůstaly jen ocúny a blín,
když slzy nezůstaly, tak pomohl jim plyn,
( : hnal vítr plevy z polí a Kristus křičel z kříže,
když rány léčil solí ten prapodivný kníže. : )
On pánem byl i sluhou a svazek ortelů
si svázal černou stuhou, již smáčel v Chanelu
( : a hluchá píseň slábla, když havran značil cestu,
když pro potěchu ďábla vyhlásil v manifestu. : )
Měl místo básní spisy a jako prózu mor,
a potkany a krysy a difosgen a chlor,
( : měl klobouk z peří rajky a s důstojností snoba,
on vymýšlel si bajky, v nichž vítězila zloba. : )
Měl pendrek místo práva a statky pro gardu,
v níž vrazi řvali sláva pro rudou kokardu,
( : on lidem spílal zrádců, psal hesla do podloubí,
v nichž podle vkusu vládců, lež s neřestí se snoubí. : )
Dál kníže nosí věnce, tou zemí zděšenou,
on strach má za spojence, jde s hlavou svěšenou,
( : a netuší že děti, z té země v které mrazí,
prostě a bez závěti mu jednou hlavu srazí. : )