Dívka přichází z údolí do vesnice
Tak krásná a spravedlivá
Temný mlynář ji vidí
Dívka přichází z údolí do vesnice
Tak krásná a spravedlivá
Temný mlynář ji vidí
A chce být její milý
Jdi pryč, temný mlynáři, ty
A nech mě v klidu
Věnec co jsem dlouho svírala
Nechci se o něj podělit
Utíkej, nejmilejší, utíkej
A dávej na sebe pozor
Pán černého mlýna
Chce, abys dneska večer byla jeho ženou
Pak se stala vlaštovkou
Odletěla od něj do nebe
Ale mlynář letěl jako sokol
Přímo za ní
Stala se ořem bílým
A skákala v trávě
Ale on se stal sedlem
Pevně seděl na jejích zádech
Utíkej, nejmilejší, utíkej
A dávej na sebe pozor
Pán černého mlýna
Chce, abys dneska večer byla jeho ženou
Stala se bílým zajícem
A běžela půl noci
A mlynář se stal liškou
A sledoval ji
Stala se lodí na vysokém moři
A plavila se daleko od země
Ale on se stal kormidelníkem
Který stál pevně u kormidla
Utíkej, nejmilejší, utíkej
A dávej na sebe pozor
Pán černého mlýna
Chce, abys dneska večer byla jeho ženou
Tak pokračoval tento prokletý lov
A buď jsi jist celou noc
Tak mlynář plný chtíče
Přehlédl příchod rána
Dívka se změnila v ranní světlo
Zářící údolím
Temný mlynář našel konec
A nikdy neviděl
Utíkej, nejmilejší, utíkej
A dávej na sebe pozor
Pán černého mlýna
Chce, abys dneska večer byla jeho ženou