Mezi zelenými a jasnými, mělkými vlnami
Pod kymácejícími se mořskými řasami skrými v křoví
Tam kde hlinitý štěrk jde až na dno jezera
Panujícího vodní říši
Nezakrývá své zuby, které jsou zelené jako jeho klobouk
V opačném případě jsou stejné jako lidské, drží se v klidu břehu
Když vytahuje z vody řetězce řas
Chytí tak ty, kteří si nedávají pozor
A nedaleko rybníka, před zalesněným kopcem
skrze neprůchodné houští, vede cesta dál
Údolím k domu starého farmáře
Který se přátelí s vodníkem
Poprvé byl farmář předvolán
Do domu pod hladinou moře, aby se dostal pod vodu
Slyšel vodníkovi špatné vtipy
O zamčených duších ve sklenících
Nezakrývá své zuby, které jsou zelené jako jeho klobouk
V opačném případě jsou stejné jako lidské, drží se v klidu břehu
Když vytahuje z vody řetězce řas
Chytí tak ty, kteří si nedávají pozor
Farmář se zlobí za chytání duší
Vtažen do hlubiny naměřenou přízí
I přes svůj vztek se zdržuje reptání
Tak to je, takže se vytahuje a utíká
Jeho cíl je jasný
Když byl opět na břehu, tentokrát v šedém šatu
Aby strhnul každého koho chytí jeho zelený opasek
Tam chodí farmář po cestě, jenž zná
Vodní komorou až do vodníkova domu
Když dorazil ke kobce se sklenicemi
Převrátil je kopnutím
Duše nyní utíkají na svobodu
Vystoupaly výš, touží po klidu
Vodník zdivočel vztekem
Ale osvobodil duše
Přísahal temnou pomstu farmáři
Ale sledoval ho
Jaký osud pro něj přichystal
Jaký osud pro něj měl na mysli, pro něj...
Nezakrývá své zuby, které jsou zelené jako jeho klobouk
V opačném případě jsou stejné jako lidské, drží se v klidu břehu
Když vytahuje z vody řetězce řas
Chytí tak ty, kteří si nedávají pozor
A nedaleko rybníka, před zalesněným kopcem
skrze neprůchodné houští, vede cesta dál
Údolím k domu starého farmáře
Který se přátelí s vodníkem