Odejdou, ztraceni v čase
Mé roky plynou nadále velmi daleko
Můj otec už mě nemá po ruce
Jen jeho rada
Vzpomínky z dětství žijí ve mně
Když jsem prosil o hvězdu
Jak jsem si pamatoval otce
Tak, jak se usmíval
Zatímco matka přihlížela
Roky, jež přijdou postupně nejprve
S tím, jak pomalost popojde
Jak jsem chtěl být velký, tak si pamatuji
Abych nezůstal doma
A abych nedoprovázel otce velmi daleko
Možná, že i na konec světa
Protože otec byl velmi silný
Byl velmi inteligentní
Byl lepší než kdokoliv jiný
Dnes už nechci, aby roky plynuly
Protože teď je otec starý, tak
Mu vrásky zakryly ruce
A jeho sněhové vlasy
Pane, zastav čas, tak prosím tě
Protože to nemůžeš udělat
Protože po pravdě nechápu, proč, můj bože
Dobro od nás odchází
Když jednou tvé kroky se unaví, tak
Chci být někým, kdo se o tebe postará
Mezitím mi dej ruku
A dovol nám vidět, co mi řekneš