Ztratili se v čase,
Má léta přibývají dál,
Můj otec už mě nebere za ruku,
Jen jeho učenost
Ve mě živí vzpomínky dítěte,
Když toužím po hvězdě,
Jak si pamatuji svého otce
A s tím bych se pousmál,
Zatímco má matka přihlížela.
Roky zpočátku přicházely pomalu,
Rozvláčností plynuly,
Jak jsem chtěl být starší, tak odvolávám,
Že bych zůstal doma,
A doprovodit mého otce daleko,
Možná ke koncům Země,
Protože můj otec byl statný,
Byl velmi soudný,
Byl lepší než kdokoliv jiný.
Teď nechci, aby léta plynula,
Protože můj otec je starý,
Jeho ruce jsou pokryty vrásky,
A jeho vlasy zbělaly jako sníh.
Ach, pane, ať se čas zastaví, žádám tě,
Protože vím, že to můžeš učinit,
Protože skutečně nechápu, bože,
Proč dobré časy nás opouští.
Když tvé kroky slábnou,
Chci být tím, kdo je opatruje,
Prozatím mi dej ruku,
A uvidíme, co mi máš říct.