Nikdy jsem se neohlížela za svými láskami,
nikdy jsem neztrácela čas minulostí,
jen na mě padal smutek,
takový smutek.
A náhle, zcela náhle
začala změna
a má tvoje jméno,
mám zvláštní pocit,
můj život je díky tobě zvláštní.
Protože, miláčku, když se ke mně přiblížíš,
tvrdím, že to mezi námi jiskří.
Vrať se, než odejdeš,
nemám místo na zlomené srdce.
Vrať se, než odejdeš.
Vůbec bys neměl chodit,
vůbec bys neměl chodit.
Tolik let a tolik nocí,
pořád si vzpomínám,
jak se pohybuješ, když tančíš.
Chceš si zatančit?
Máme své zvyky a názory,
a ty mi připomínáš sílu okamžiku, když všechno je tak, jak má být.
Prosím, zůstaň na noc.
Protože, miláčku, když se ke mně přiblížíš,
je v tobě něco, co opravdu potřebuju.
Vrať se, než odejdeš,
nemám místo na zlomené srdce.
Vrať se, než odejdeš.
Vůbec bys neměl chodit, vůbec.
Vrať se, než odejdeš,
nemám místo na zlomené srdce.
Vrať se, než odejdeš.
Vůbec bys neměl chodit.
Tak vrať se, než odejdeš,
budu ti vzduchem, když dýcháš,
budu vycházejícím sluncem.
Zavři dveře, pomilujme se,
všichni božští andělé zpívají nad námi
do vycházejícího slunce.