Dusím se a jsem sám v hlubokém tunelu, jež polyká světlo,
Na mé cestě vpřed,
Je to neviditelné a černé hřiště
Nevidím nic,
Ani nic necítím,
Má podoba na černobílé fotografii,
A celý můj rozprostřený svět,
Jsem z nich obou tak unavený,
Teď jsem churavý z toho a znuděný,
Barva, jež mě vyzývá a vidím všechno kolem, tak mě povzbudí a ty jsi jediná,
která má jedinečnou barvu,
Natáhnu si pohodlně ruku
I když tě zkusím chytit,
Krůček po krůčku odejdu
Natáhnu si pohodlně ruku a nabarvi mě jako červené světlo při západu slunce, tak abys mě neztratila (Barvy, barvy)
Jsem bezdechý až do konce,
Běžím sám hlubokým oceánem,
Jenž spolkl hvězdy,
Matně vidím, suchou pevninu, v tvém doteku,
To je jako mokro-sladký déšť,
Mé srdce je barvené,
Barva, jež mě vyzývá a vidím všechno kolem, tak mě povzbudí a vede mě,
Natáhnu si pohodlně ruku
I když tě zkusím chytit,
Krůček po krůčku odejdu
Natáhnu si pohodlně ruku a nabarvi mě jako červené světlo při západu slunce, tak abys mě neztratila (Barvy, barvy)
V mém světě, kde je plno čmáranin,
(Barvy, barvy)
S tvou bílou rukou,
S tvou barvou, mě zakryj, prosím,
Barva, jež mě vyzývá a vidím všechno kolem, tak mě povzbudí a ty jsi jediná,
která má jedinečnou barvu,
Natáhnu si pohodlně ruku
I když tě zkusím chytit,
Krůček po krůčku odejdu
Natáhnu si pohodlně ruku a nabarvi mě jako červené světlo při západu slunce, tak abys mě neztratila (Barvy, barvy)
Natáhnu si pohodlně ruku 2x