Carol Masters [Czech translation]

Sedí u okna

a upírá zrak do noci.

Jen čeká na cizí zvuk zvenčí.

Daleko za vrstvami atmosféry se snaží zaslechnout volání,

které ji odnese k domovu, k sobě.

Ó, jak tě miluji!

Ten, který je pánem ledových střel ti ráno neublíží.

Ona ví, že cesta je obtížná, tam mezi hvězdami.

Vede k městu Marťanů, jimž se stýská po domově.

Tiše pláče,

ale po slzách ani památky.

Jen kapky deště padají z natřeného stropu.

Tanec pasoucích se včel sečte vše,

po čem toužila už od svého mládí.

"Tuto noc nepromarním!"

Říká: "Přečkám tenhle déšť, prolomím sklo,

najdu cestu."

Ano, Carol se chce vrátit na Mars, zpátky tam, kde rudě chladné slunce

zapadá do řečiště A'DAAR.

Den přichází skrz mříže,

někdo pohne židlí,

a sluneční paprsky se oslnivě třpytí na sklenici.

Vezmi si prášek a pozdrav den, čeká tě sedativní volno.

Proč v noci nespíš?

Ó, jak tě miluji!

Ten, který je pánem ledových střel ti až do večera neublíží.

Setkáme se zítra v noci a já tě políbím tak něžně,

jako souhvězdí Labutě líbá poušť.

Setkáme se zítra v noci a já tě políbím tak něžně,

jako souhvězdí Labutě líbá poušť.