Бомж [Bomsh] [Czech translation]

Hrabu se na smetišti jako červ,

od dětství je můj život vzhůru nohama,

kanalizační poklop- moje dveře,

ale svým způsobem jsem šťastný.

Před dvaceti lety mi shořel rodný dům,

doklady, peníze- všechno tam shořelo,

a teď prosím dvacet let,

Kdo potřebuje starého chlapa k ničemu.

A já vůl se zvednu, hořký dým vsaju,

zakouřím a zalezu domů.

Nelitujte mě, překrásně si žiju,

Jen někdy jíst chuť.

A já vůl se zvednu, hořký dým vsaju,

víko otevřu, zalezu domů.

Nelitujte mě, překrásně si žiju,

Jen někdy jíst chuť.

Hej, kluci, až dopijete víno,

nechte mi v lahvi po dně,

politujte nešťastného houmlesáka,

já je do tašky pečlivě uložím.

Odnesu je zítra na přijímací stanici,

dají mi za ně 60 kopějek,

koupím bochník chleba a sýr,

aby se mi z hladu neprotáhly nohy.

A já vůl se zvednu, hořký dým vsaju,

zakouřím a zalezu domů.

Nelitujte mě, překrásně si žiju,

Jen někdy jíst chuť.

A já vůl se zvednu, hořký dým vsaju,

víko otevřu, zalezu domů.

Nelitujte mě, překrásně si žiju,

Jen někdy jíst chuť.

Ach, přineste, lidé, pro Krista,

neradostný život, jsem z něj unavený.

Pomoz, milý kolemjdoucí, pětníkem,

smiluj se nade mnou, nad bídným staříkem.

Ach, odpusť mi, příteli předsedo,

jsem obyčejný sovětský bezdomovec, a ne chátra,

vždyť jsem neudělal nikomu nic zlého,

tak za co mě trestáte, nechápu?

A já vůl se zvednu, hořký dým vsaju,

zakouřím a zalezu domů.

Nelitujte mě, překrásně si žiju,

Jen někdy jíst chuť.

A já vůl se zvednu, hořký dým vsaju,

víko otevřu, zalezu domů.

Nelitujte mě, překrásně si žiju,

Jen někdy jíst chuť.