Náš svět se ve tmě zmítá,
Krása za závojem.
Jen šeď a nudu skýtá.
Lidská víra podivnou vlastní hrou zhasíná.
Nemůžu tu stát,
Za lež všechno vzdát.
Přijdou pravidla
A strach!
Já uvěřit se zdráhám!
Vždyť náš svět strádá!
Já uvěřit se zdráhám!
Kráčím po cestě své,
Svobodné...
Pár zlatých hlav bez tváří.
Z výšin tu září jen
Ten nekonečný příběh.
Lidské ságy, plný lstí.
Ve zdech zní
A sténá.
Nemůžu tu stát,
Za lež všechno vzdát.
Přijdou pravidla
A strach!
Já uvěřit se zdráhám!
Vždyť náš svět strádá!
Já uvěřit se zdráhám!
Kráčím po cestě své,
Svobodné...
Nemůžu tu stát,
Za lež všechno vzdát.
Já uvěřit se zdráhám!
Vždyť náš svět strádá!
Já uvěřit se zdráhám!
Kráčím po cestě své,
Svobodné...
Po cestě své,
Svobodné..
Jak zvláštní úděl to je...