Z naší staré břízy se odmala
Ráda dívám do kraje
Jak žitné pole v dálce pod horama
Zase létem dozraje
Jako vítr se potokem pod námi
Další voda prožene
Ach, jak hořké, hořké je zklamání
Když člověka dožene
Už je to tak dávno, co naposled
Za ruku jsem tě držela
Kolik sněhů tálo, tolik je to let
Co naše píseň dozněla
Jako vítr větve stromů prohání
A pak jim hlavy zaplete
Ach, jak lehké, lehké je lidské konání
Než s tebou láska zamete
Tak si zapískám a vzpomenu si
Na venkovský ráj, na káči, na husy
Tak si zapískám a vše zlé zaženu
Z břízy už nikdy dolů neslezu
Možná by se zdálo
Že tenhle svět
Je pro mě keřem trnovým
Však to za to stálo
Tak chutná pelyněk
A já se na tebe nezlobím
Jako vítr když babí léto rozhání
A dětem draky přinese
Ach, jak křehké, křehké je poznání
Že někdo jiný najde se
Tak si zapískám a vzpomenu si
Na venkovský ráj, na káči, na husy
Tak si zapískám a vše zlé zaženu
Z břízy už nikdy dolů neslezu