Já sledoval jsem Azbuka, měl mundůr ze Sojůzu,
jak Gottwald kouřil čibuka a kupoval si blůzu,
ta blůza byla z Turecka a Azbuk zíral zhruble,
když musel sáhnout do vrecka a platit čtyři ruble.
Pak v dalším kšeftě za chvilku já viděl jsem jej opět
kupovat dámskou košilku a kalhotky číslo pět,
pak na vysokém podpatku si k tomu koupil perka,
snad kupuje to pro matku, snad dostane to dcerka.
Když kupoval si paruku a punčošky a rtěnku,
já opakoval azbuku písmenko po písmenku,
však jalo se mě zděšení, když koupil přízi v klubku:
"Vot vo svobódnom vrémeni ja búdu vjazáť jupku!"
Když přízi sbalil vesele a spěchal sukni plésti,
já tázal se jej nesměle, která že má to štěstí,
a vidím jak se červená a odpovídá skromně:
"Jsem poručice Jelena a sukně bude pro mě!"