zvedám se, nic mě nedrží na zemi
vše bledé a šedé
už dlouho jsem neletěl
jako astronaut
běžíme okolo a máme toho dost, hlavy jsou prázdné
sedíme ve špíně až po krk, máme díry v srdci
utopíme starosti a problémy v poháru, který je plný vína
se smíchem z kamene, nic lepšího nás nenapadá
zítra jsme již zapoměli, kdo jsme včera ještě byli
všichni jsme se nažrali, nezapoměli zaplatit
necháme vše stát a ležet, aby bylo více popelu a prachu
všichni chceme, aby to hodilo, ale nedáváme pozor
hlas rozumu je dávno ztichlý, už jej
neslyšíme
neboť někdy máme pocit, že tu nepatříme
Není už žádné před a zpět, pouze jen dole a nahoře
jeden ze sta milionů, malý bod nad zemí
zvedám se
odlepuji se, nic me nedrží na zemi
vše bledé a šedé
už dlouho jsem neletěl
jako astronaut
vidím svět zvrchu
zbytek vybledlý v šedé
ztratil jsem čas a prostor tady nahoře
jako astronaut
v temnotě noci, tady nahoře je vše tak mírumilovné, ale tam
dole to schází
my všichni k tomu přispíváme, ale lámeme se pod nákladem
věříme v boha, ale zmeškali jsme div
stavíme stále výše, až to jde do nekonečna
téměř osm miliard lidí, ale lidskost chybí
odtud nahoře to vše najednou vůbec nic nedělá
odtud člověk nevidí žádné hranice a barvu kůže
tento celý hluk kvůli ničemu zmlkne, už vás neslyším
pomalu mám pocit, že patřím sem
není už žádné před a zpět, jen ještě dole a nahoře
jeden ze sta milionů, malý bod nad zemí
zvedám se
odlepuji se, nic me nedrží na zemi
vše bledé a šedé
už dlouho jsem neletěl
jako astronaut
vidím svět zvrchu
zbytek vybledlý v šedé
ztratil jsem čas a prostor tady nahoře
jako astronaut
oho oho oho
jako astronaut
a při pohledu na tuto krásu mě vše znovu napadá
nejsme vlastně při životu abychom milovali, abychom byli?
tady bych rán navždy zůstal, ale jsem mrknutím,
které se po pěti miliardách let nezvládno moc být
odlepuji se, nic me nedrží na zemi
vše bledé a šedé
už dlouho jsem neletěl
jako astronaut
vidím svět zvrchu
zbytek vybledlý v šedé
tady nahoře jsem ztratil čas a prostor
jako astronaut
oho oho oho
jako astronaut