Bez malé trochy utrpení
milovat možné nikdy není,
to jsi mi říkal pokaždé:
„Tak život, holka, jde,
tak život vždycky, holka, jde.“
Na vrakovišti modrých snů
tobě nic zlého nepřeju,
aspoň se ohřeju.
Když chladnou černou nocí pluju,
na horké slunce pamatuju
a pak si říkám pokaždé:
„Tak život, holka, jde,
tak život vždycky, holka, jde.“
Na vrakovišti snů
tobě nic zlého nepřeju,
aspoň se ohřeju.
V horečkách balím se do prostěradel,
v nohách stojí Smrt, u hlavy Anděl
a ráno čaj a topinky,
na těle s tvými znamínky
po lásce znamínky.
Na vrakovišti modrých snů
tobě nic zlého nepřeju,
aspoň se ohřeju.
…tobě nic zlého nepřeju,
aspoň se ohřeju,
aspoň se ohřeju…