Nad úbočím plamen dýchá
Mlhavou krajinou jde dým
Voní déšť a tma je tichá
Přichází květen údolím
Je to noc z níž slova lovím
Noc kdy ohně tančí po kopcích
Čekám na zahoukání soví
Na tvůj čarodějný smích
Vcházíš z noci dávno spící
Záříš když se tě dotýkám
Pálí tvé tělo dýchající
Jednou za rok tě probudí
ten dým
Půlnoční bál a svět se zbláznil
Za kruhem ohně v trávě kříž
Křivdy co bolí zdálky zazní
Kouzly své rány zahojíš
Je to noc co roky spojí
Noc příběhů a květů jeřabin
Že tě zas upálí se bojím
Jsi křehká jako cín
Vcházíš z noci dávno spící
Záříš když se tě dotýkám
Pálí tvé tělo dýchající
Jednou za rok tě probudí
Rány z nocí dávno spících
Rýhy smírčích kamenů
A ty házíš svou vinu po měsíci
K ránu zpátky do plamenů
vcházíš