Nad zemí je mráz,
na co nesáhneš to led,
jen v mém snu kapky pějí,
a sníh padá jak stěna,
a sníh padá celý den,
a za tou stěnou stojí duben.
A on přijde a převede s sebou jaro,
a rozežene šedé mračna vojsk,
a když se všichni podíváme do očí jeho,
z těch očí na nás pohlédne smutek.
A otevřou se dveře domů,
a ty si sedni - v nohách pravdy není,
a když se všichni podíváme do očí jeho,
tak uvidíme v těch očích sluneční svit.
Na těle ran nespočítat,
nelehké kroky,
jen v hrudi hoří hvězda.
A zahynul duben,
a zrodí se znova,
a přijde už navždy.
A on přijde a převede s sebou jaro,
a rozežene šedé mračna vojsk,
a když se všichni podíváme do očí jeho,
z těch očí na nás pohlédne smutek.
A otevřou se dveře domů,
a ty si sedni - v nohách pravdy není,
a když se všichni podíváme do očí jeho,
tak uvidíme v těch očích sluneční svit.