Uzoučká pěšinka uprostřed močálů,
ukryta v mlze, se plazila do noci.
Po ní šly postavy mlčky a pomalu.
Nikdo jim nemůže, nemůže pomoci.
Kráčeli cestou do temnot v hlubinách.
Ta kdysi zářila, jak brána do ráje.
Na ztichlou krajinu dopadal hvězdný prach.
Tma všechno pohltí soucitu nemaje.
Sídla teď v zemi mají, křídla pelichají.
Jsou to padlí andělé a někdy dost pijou,
když po nocích dělaj, že na plno žijou.
Tak strašně chybí víra - na to se neumírá.
O lásce málo vědí - lásky se nenajedí.
Zoufalá apatie - to duše uvnitř hnije.
Nevědí, co je štěstí - dostaneš hajzle pěstí.
Chodí často v džínách. Škodí ve skupinách.
Padlí andělé se špinavým peřím,
s naději vzhlížejí k zamčeným dveřím.
V nebi je málo chtěli. Šklebí se - zapomněli,
že sem z nebe spadli to protože kradli.
Šlohli asi kus nebeský krásy.
Doba je mladá, hvězda už padá.
Přišel čas přát si všechno. Andělův život je krátký.
Možná to někdy vyjde, a je třeba vezmou zpátky.
Stojí tu bez útěchy. Bojí se, mají blechy.
Opravdoví andělé se zamračenou tváří,
pozorujou měsíc jak vytrvale září.
Uzoučká pěšinka uprostřed močálů,
ukryta v mlze, se plazila do noci.
Po ni jdou postavy mlčky a pomalu.
Nikdo jim nemůže, nemůže pomoci.
Sídla v zemi mají. Křídla pelichají.
Padlí andělé se špinavým peřím,
s nadějí vzhlížely k zamčeným dveřím.
V nebi je málo chtěli. Šklebí se - zapomněli,
že sem z nebe spadli to protože kradli.
Šlohli asi kus nebeský krásy.
Sídla v zemi mají ...