Pamatuji si, co jsi na sobě měla první den
Vystoupila jsi mi do života a já si řekl:
„Hele, víš ty co, z tohohle by mohlo něco být“
Totiž všechno, co děláš, a slova, co říkáš
Víš, že to všechno mi bere dech
A teď mi nezbylo nic
Takže je to možná pravda
Že bez tebe nemůžu žít
Možná, že ve dvou se to lépe táhne
Mám tolik času
Rozmyslet si zbytek života
A už teď z tebe ztrácím hlavu
A myslím, že ve dvou se to lépe táhne
Pamatuji si každý výraz ve tvém obličeji
To, jak obracíš oči v sloup
To, jak chutnáš
Těžko se mi s tebou dýchá
Když totiž zavřu oči a usnu
Myslím na tebe a všechno je v pořádku
Teď konečně věřím
Že je to možná pravda
Že bez tebe nemůžu žít
Možná, že ve dvou se to lépe táhne
Mám tolik času
Rozmyslet si zbytek života
A už teď z tebe ztrácím hlavu
A myslím, že ve dvou se to lépe táhne
Jo, jo
Pamatuji si, co jsi na sobě měla první den
Vystoupila jsi mi do života a já si řekl:
„Hele“
Možná je to pravda
Že bez tebe nemůžu žít
Možná, že ve dvou se to lépe táhne
Mám tolik času
Rozmyslet si zbytek života
A už teď z tebe ztrácím hlavu
A říkám si
Že bez tebe nemůžu žít
Ve dvou se to totiž, zlatíčko, lépe táhne
Mám tolik času
Rozmyslet si zbytek života
Ale ten si rozmyslím
Až to tu všechno dořešíme
Ve dvou se to lépe táhne
Ve dvou se to lépe táhne