Cesta

[T = Tomáš Klus; K = Kryštof/Richard Krajčo]

K: Tou cestou,

T: tím směrem prý bych se dávno,

K: měl dát.

K: Když sněží, jde to stěží, ale sněhy pak tají,

T: kus něhy ti za nehty slíbí a dají.

K: Víc síly

T: se prát,

K: na dně víc dávat,

T: než brát.

K: A i když se vleče a je schůdná jen v kleče,

T: donuť jí přestat se zbytečně ptát.

K: Jestli se blížím k cíli,

T: kolik zbývá víry.

K: Kam zvou

T: svodidla, co potmě mi lžou? Zda couvám zpátky

K: a plýtvám řádky, co řvou,

T: že už mi doma neotevřou.

T: Nebo jít s proudem,

K: na lusknutí prstů se začít hned smát.

T: Mít svůj chodník slávy a před sebou davy

K: a přes zkroucená záda být součástí stáda.

T: Ale zpívat

K: a hrát,

T: kotníky líbat

K: a stát.

T: Na křídlech všech slavíků

K: a vlastně už ze zvyku

T: přestat se zbytečně ptát.

T: Jestli se blížím k cíli,

K: kolik zbývá víry,

T: kam zvou svodidla, co potmě mi lžou?

K: Zda couvám zpátky

T: a plýtvám řádky, co řvou,

Spolu: že už mi doma neotevřou.

Spolu:

Jestli se blížím k cíli, kolik zbývá víry,

kam zvou svodidla, co potmě mi lžou?

Zda couvám zpátky a plýtvám řádky,

co řvou, že už mi doma neotevřou.