(Renz)
Ahoj, jak je?
Je všechno fajn? Kolik je hodin?
Po deváté. - Okay.
Jdu koupit něco ke snídani
Zapínám svůj walkman a zavírám dveře
Jdu podél ulice do malého obchůdku
Kde prodávají nejlepší rohlíky ve městě
U pokladny rychle projíždím očima noviny
Píšou něco o velkém útoku
Nespočet bomb spadlo na malé městečko
Mnoho lidí tam zahynulo
Bylo srovnáno se zemí během jedné noci
Platím a odcházím z pekárny
Ale ještě slyším co říká hlasatel
"Situace je velmi dramatická, ale nicméně bude skvělé počasí"
Najednou Bum a tisíc kousků je kolem mě
Sousedi nám umírají přímo na ulici
A my se jen blbě ptám „Proč ten bastard umřel zrovna před mýma očima“?
Refrén:
Jaká šílená show
V televizi a rádiu
Slunce se směje škodolibě
Ve dnech jako tyhle
Nikdo kdo by měl mi nemůže odpovědět "Proč"
Ani u snídaně ani u večeře
Hlodají mne otázky
Ve dnech jako tyhle
(Boris)
Unicef odhaduje: miliony lidí nemá střechu nad hlavou a hladovějí
Mezitím co krájím šťavnaté ovoce v mém Mulinexu
Koukám se na dítě, které se plazí po zemi a jeho oči jsou moc smutné
Já vím je to strašné to říct, ale sakra - nic k tomu necítím
Co se to se mnou děje? Jak je to možné?
Možná proto, že jsem to viděl už tolikrát a téměř denně
Proto nejsem šokovaný tím, co se děje
Někde skřehlí lidé pijí špinavou vodu
A my žijeme v duševním vakuu a říkáme si
To se nemůže stát nám, ale co když se to stane?
Oni nemají co jíst a já tady jím to nejlepší ovoce
Refrén:
Jaká šílená show
V televizi a rádiu
Slunce se směje škodolibě
Ve dnech jako tyhle
Nikdo kdo by měl mi nemůže odpovědět "Proč"
Ani u snídaně ani u večeře
Hlodají mne otázky
Ve dnech jako tyhle
(Björn)
Co jsem to slyšel, že se stalo...v jednu obyčejnou sobotu zemřelo šest lidí při útoku
Lidé křičeli pak jejich jména
Tahle hrozná událost mě budí ze spaní
Vždycky si totiž zapamatuju, co jsem viděl v televizi
Mladý muž stojí v prachu
A modlí se za svou ženu a dítě
Divím se, že přišel o dítě
Nebylo mu ještě ani rok
Ale nechci to ani zažít ani představit
Možná byli atentátníci plní nenávisti ke svým nepřátelům
Možná také milovali svou rodinu a také byli otci
Někdy, když se koukám na zprávy cítím se příšerně
Protože už jsem taky rodič
A mé dítě žije v tomhle světě
A strašně se bojím, že se mé rodině také může něco stát
Třeba že ztratím někoho z nich, někoho koho tak moc miluju, to se může stát
Někdy uprostřed noci se plížím ke své dcerce a poslouchám její tiché oddychování
Refrén:
Jaká šílená show
V televizi a rádiu
Slunce se směje škodolibě
Ve dnech jako tyhle
Nikdo kdo by měl mi nemůže odpovědět "Proč"
Ani u snídaně ani u večeře
Hlodají mne otázky
Ve dnech jako tyhle