Řekni, viděl si
jak se smáli, jak šli
některé bytosti jsou tak krásné
uvnitř jako venku- oni ti kazí
tvou mysl a Nauč si znovu na lásku, kterou znáš
Ke které vždy a znovu běžíš
Tato láska je reálná,
Tak reálná jako trápení
Ale trápení jsou lhostejné
Když se ti láska doporučuje
Ale to je dobře, jak to je
Člověk se učí jen, když žere hovno
Kromě toho není zralý
On přece neví
Já ještě nevím,
kdy uběhne lhůta
To ještě svět neviděl
přesto je láska překrásná
je neviditelná, ale přesto zde
radost a křivda celý rok
život se jinak nebere opravdu
Protože srdcem jsme většinou slepí
Kdo z nás je už jako dítě
Otevřený všemu jako vítr
který ale přináší déšť moři
je tak svobodný, ale přesto ochotný
Dej mi kufr na mé srdce
které je nekonečně cenné
když si ho bereš s sebou, když jdeš
když ho nosíš s sebou od rána do večera
a poté jej přineseš zpět nepoškozené
Já často riskuji
že zapomenu jaký byl dobrý život předtím
propojený s tebou od začátku až po konec mého času
Milujeme život a jsme na něj připraveni
Protože mi všichni vrháme stíny
na další světelné
Nenech se rozbít
a neobávej se
toho, co má přijít
toho, co cítíš
toho, co miluješ
To ještě svět neviděl...