Touha se pevně stisknout a pak
bílé víno, květiny a staré písně
a my jsme se sobě smáli
co to bylo za švindl,
zatracené jaro
Co zbývá z erotického snu
když se při probuzení změní na báseň?
když v tvých prázných rukách
už nevím co dělat
jakoby to nebyla láska
když omylem
zavřu oči a myslím na tebe
Když se znovu zamiluji
vrátíš zatracené jaro
co je to za švindl,
když stačí hodina na to se zamilovat?
Jaký to byl spěch
zatracené jaro?
Jaký to byl spěch
když to ublíží jen mě?
Co zbývá ve mě?
z pohlazení, které se nedotýká srdce
je tu jen jedna z hvězd
co mi může dát
míru lásky
když omylem
zavřu oči a myslím na tebe
Když se znovu zamiluji
vrátíš zatracené jaro
co je to za švindl,
když stačí hodina na to se zamilovat?
Jaký to byl spěch
zatracené jaro?
Jaký to byl spěch
zatracená jako já...
Nech mě dělat
jak se nedělá láska
ale omylem
zavřeš oči a myslíš na mě
Komu záleží na tom,
zda stačí hodina na to se zamilovat?
Jaký to byl spěch
zatracené jaro?
Jaký to byl spěch
to víme ja a ty