Ty a já
jsme bývali spolu.
Každý den spolu, stále.
Já skutečně cítím,
že ztrácím svého nejlepšího přítele.
Nemůžu uvěřit,
že by to mohl být konec.
Vypadá to, jako bys mě opouštěl.
A jestli je to tak,
pak to nechci vědět.
Nemluv,
já vím, co chceš říct,
tak prosím, přestaň vysvětlovat,
nic mi neříkej, protože to bolí.
Nemluv,
já vím, co si myslíš.
Nepotřebuju tvé důvody,
nic mi neříkej, protože to bolí.
Naše vzpomínky
jsou snad příjemně,
ale některé jsou naprosto
děsivé.
Jak umíráme, ty i já,
s hlavou v dlaních
tu sedím a pláču.
Nemluv,
já vím, co chceš říct,
tak prosím, přestaň vysvětlovat,
nic mi neříkej, protože to bolí (ne, ne, ne).
Nemluv,
já vím, co si myslíš.
Nepotřebuju tvé důvody,
nic mi neříkej, protože to bolí.
Celé to končí,
musím přestat předstírat, kdo jsme.
Ty a já... vidím nás umírat, je to tak?
Nemluv,
já vím, co chceš říct,
tak prosím, přestaň vysvětlovat,
nic mi neříkej, protože to bolí (ne, ne, ne).
Nemluv,
já vím, co si myslíš.
Nepotřebuju tvé důvody,
nic mi neříkej, protože to bolí,
nic mi neříkej, protože to bolí!
Já vím, co říkáš,
tak prosím, přestaň vysvětlovat.
Nemluv.
Nemluv.
Nemluv.
Ó, já vím, co si myslíš,
a nepotřebuju tvé důvodu.
Vím že jsi hodný.
Vím že jsi hodný.
Vím, že jsi opravdu hodný.
Oh, la la la la la la, la la la la la la,
ne, ne, tiše, tiše, miláčku.
Tiše, tiše, miláčku, tiše, tiše,
nic mi neříkej, neříkej, protože to bolí.
Tiše, tiše, miláčku, tiše, tiše, miláčku,
tiše, tiše, nic mi neříkej, neříkej, protože to bolí.