Bílý dům, bílé průčelí,
celý den krásně chumelí,
bílý sen vklouzl tiše do peří.
Venku za vrátky
sněhulák stoupá na špičky,
mává nám kouskem větvičky,
celý kraj dneska v bílém večeří,
už to bude tak.
Vítr roznese všechna přání
vánoční,
srnkám po lese horským stráním
láska ozvěnou
z dálky vrácenou zní.
V závějích
stesky zmizely,
je jen sníh
bílý, veselý,
strčí nám
vločku smíchu za kabát.
Pročpak zlobí se
gentleman,
jenž je v dohledu?
Vždyť se jen
sklouzl po ledu,
všední den
klouže přece tolikrát.
Copak nejste rád?
Copak nejste rád, že sněží?
Vy byste byl asi radši, kdyby pršelo, že jo?
Takové normální běžné vánoce na blátíčku.
Žádné problémy, stačí deštníček.
Stromeček poprášíme umělým sněhem a dětem dáme k vánocům sáňky.
Tak víte co? Kupte si pohorky, beranici a kožich!
Protože letos bude sněžit a taky mrznout!
A když ne letos, tak určitě napřesrok.
Sníh je zahradou snů a dětí,
bílý ráj.
Vločky vesele shůry letí,
rány zacelí,
dýchnou na celý kraj.
Už je den.
Jen se, příteli,
koukni ven,
krásně chumelí,
bílý sen
klouže tiše do peří.
A když počkáme,
až se nám trošku zešeří,
máma nás pozve k večeři,
bude mít zas ten krásně tichý hlas
a v noci bude mráz.
Bude zima, bude mráz. (2×)