Já vdávala se mladá
A hloupá ještě víc
Těch nabídek, no řada
A žádná z Nemanic
Můj Vilém voněl chlebem nebe v očích měl
Tím modrým nebem mě zmát ach, ach bohužel.
Můj Vilém peče housky
A málo mě má rád
On očička má ouzký
A věčně chtěl by spát
Já ráno stojím v krámě
A smutná se vám zdám
Jen koukejte se na mě pro mě za mě
Jak tu uvadám.
Můj muž se s těstem hmoždí
A dělá jako kat
Však sotva přidá droždí
Už zívá a jde spát
Ať živnost kdekdo chválí
Ať chválí boží dar
Mně nestačí přece
Oheň z pece
Chci mít jiný žár!
Můj Vilém peče housky
A málo mě má rád
On očička má ouzký
A věčně chtěl by spát.
[...]
Já v neděli hned zjitra
Si vyšla do Všetat
Tam pekařka je chytrá
Snad radu může dát
Už z dálky jak mě vidí
Ty oči-bledou líc
Hned naproti chvátá:
Holka zlatá
Neříkej mi nic.
Tvůj Vilém peče housky
A málo tě má rád
A očička má ouzký
A věčně chtěl by spát.
[...]
Byl večer-vyšly hvězdy
A v domě voněl kmín
Já žebřík dala ke zdi
A vzhůru na komín!
Prý jedna cihla stačí
A oheň nemá tah
Teď běhej si marně
Po pekárně
S těstem na rukách!
Můj Vilém nepek housky
A měl mě hodně rád
Už oči neměl ouzký
A vůbec nechtěl spát.
[...]
Je ráno-slunce pálí
My otvíráme krám
A z okolí i z dáli
Jdou zákazníci k nám
Já volám: housky nejsou
A hlas mi štěstím zjih
Mám police prázdné
Obchod vázne
Tomu říkám hřích!
Můj Vilém nepek housky
A měl mě hodně rád
Teď očička má ouzký
A dlouho bude spát
Já volám: housky nejsou
A pekař musí spát
Ať město se hněvá
Mně to neva
Jen když mě má rád.