A stále sněží, a stále sněží,
všichni kolem na cosi čekají.
Pod tímto sněhem, pod tichým sněhem,
chci říci něco před tímto lidem.
Můj nejdůležitější člověče,
pohleď se mnou na ten sníh,
je čistý jako to, o čem mlčím,
o tom ti teď povím.
Kdo přinesl mi lásku mou,
zřejmě, hodný Děda Mráz,
když se z okna dívám s tebou,
musím sněhu děkovat.
A stále sněží, a sníh sněží,
a vše se mihotá i vznáší,
za to, že jsi mým osudem,
děkuji, sněhu, tobě,
děkuji, sněhu, tobě,
děkuji, sněhu, tobě,
děkuji, sněhu, tobě,
děkuji, sněhu, tobě.