Время колокольчиков [Vremya kolokol'chikov] [Czech translation]

Dlouho jsme šli přes vedra a mrazy,

vše jsme přetrpěli a zůstali jsme volní,

žrali jsme sníh s březovou kaší1

a rostli bok po boku zvonic.

Jestli pláč - nešetřili jsme se solí.

Jestli hostina - cukrový perník.

Zvoníci s černými mozoly

rvali nerv měděného reproduktoru.

Ale s každým dnem se časy mění.

Kopule poztrácely zlato.

Zvoníci bloudí po světě.

Zvony jsou sražené a rozbité.

Pročpak teď chodíme dokola

na svém poli jak utečenci?

Jestli nám neodlili zvon,

znamená to, že nastala doba zvonečků.

Ty zvoň, srdce, pod košilí.

Ve spěchu se rozprchly vrány.

Hej! Vyveď koreně s prísťažky2

a rozutečme se do všech stran.

Ale kolik už let jsou koně neokování,

a ani jedno kolo nenamazáno.

Není biče. Sedla rozkradli.

A dávno už jsou všechny uzly rozvázané.

Ale při dešti jsou všechny cesty v duze!

Bída nastala. Copak nám teď může být do smíchu?

Ale jestli na chomoutu visí zvoneček,

tak to vystačí. Připrav se, jedeme!

Zaburácíme, zapískáme, zacvakáme,

dostane se to do kostí, do konečků prstů.

Hej! Bratři! Cítíte to v sobě?

Hrozivý smích ruských zvonečků?

Celý věk žvýkáme nadávky s modlitbami.

Celý věk žijeme, ač oči nám vypíchli.

Spíme a pijeme celé dny a celé litry.

A nezpíváme. Od zpěvu jsme odvykli.

Dlouho čekáme. Všichni jsme chodili špinaví,

kvůli tomu jsme se stali podobnými,

a při dešti jsme se ukázali býti různými.

Většina z nás jsou čestní, dobří.

A ať si je rozbit tatínek Car-kolokol,

my jsme přišli s černými kytarami.

Vždyť big beat, blues a rock-n-roll

nás očarovaly prvními údery.

A v hrudi jsou jiskry elektřiny.

Čepice do sněhu - a zahrajte zvučněji.

Rock-n-roll je krásné pohanství.

Miluji čas zvonečků.

1. „Березовая каша“ (berezovaja kaša) - doslova „březová kaše“ - je ruský frazém, který označuje fyzické potrestání za přestupek. Na Rusi dělali z holých větví bříz pruty, kterými bili provinilce. Kaši tomu říkali kvůli tomu, že v jednom svazku bylo prutů několik, a že po potrestání člověk cítil v těle žár.2. Oba termíny souvisí s druhem koňského spřežení, kterému se v Rusku říká 'trojka'. Jedna se o trojspřeží: prostřední kůň, zvaný koreň, běží klusem a oba krajní koně, prísťažky, cválají. Koreň obvykle nese chomout, zvaný duga, který je zmíněn v sedmé sloce. Trojka se často vyskytuje v ruské literární klasice, například v Mrtvých duších od Gogola.